rajce.net - místo pro vaše fotografie

Headin 4 da powdah, seekin 4 da best lajna, 3 changellin resorts, 4 days in eastern Alps:)
Zillertal and Anton was just a preparation in loosy conditions for days to come in powder heaven in Sulden.

Výstup Hollentalem na Zugspitze (2967 m,B-C feratka) + ferátka(D-E) na kopec vedle Alpspitze - Bernadeinkopf (2144 m)

(Dent Blanche - south ridge, Matterhorn - Liongrat, Hornligrat)

Do třetice ještě jedna série fotek z velmi vydařného výletu do srdce Walliských Alp. Veškerý materiál pořídil Martin, párkrát mu hbytě asistovala slečna samospoušť a často se jim pak podařilo zachyťit originální a zajímavé záběry z Alpských výšin.
(fotí Marťas a tak se logicky musíte připravit na situaci, že kromě krásných hor budete vetšinou koukat na mě:P)

Tak jsem stáhnul a nabízím ke shlédnutí i několik obrázků, co jsem zachytil na telefon. Samozřejmě že nejde o žádné kvalitní fotografie, ale o humorné a místy i akční záběry z několika pohodových dnů ve Walliserských Alpách.

Počásí nám, až na ojedinělé vyjímky, přálo a tak se nám s Marťasem povedl cekem pěknej double kousek. Vyběhli jsme přesně to, co jsme si naplánovali a způsobem, jakým jsme chtěli. To se nestává moc často a tak je důvod k radosti o to větší:D
Sobota: Příjezd do Val D'Herens - Ferpecle, nástup na chatu Capana de la Dent Blanche, aklimatizační výstup na Dent Blanche jižním hřebenem Wandfluegrat (AD, III+).
Pondělí: Přejezd do Tache - Zermattu. Úterý: Nástup pod hřeben Hornli, krásnej a náročnej trek-nástup od Hornlihutte pod východní a jižní stěnou Matterhornu, přes Bossi bivak na hřebeni Furggengrat, kolem chaty Abruzzi až na chatu J.A.Carrel. Středa: Výstup na Matterhorn Italským-Lvím hřebenem (Liongrat, AD+), sestup po hřebenu Hornli (Hornligrat, AD-)
(Celkem nastoupáno a naklesáno za 5 dní: 14 000 výškových metrů:)

Holidays in Crete
(lounging in hotel, traveling around island - Iráklio (Kaloi Limenes, Mires, Zaros, Aghia Varvara, Kourites, pokus o Psiloritis, Archanes, Knossos, Aghia Pelagia:), Chania (Balos - Cape of Gramvousa, Omalos, Lefka Ori, Xyloskalo, Gingilos) a moře!:)

Poslední várka fotek od Marťase. Fotí hlavně nejstarší a nejmladší fógl;)

Příiezd do Osla, instant 3h sajtsíing v Oslu - pláž, Opera, centrum a vodlet dom.

A jako obvykle, několik krásných a netradičních fotek od fostera zde..;)

Deštivý příjed do Turtagra (800) - oblast Hurrungane (JZ Jotunheimenu). Oblast Hurrungane má nálepky jako "the most alpine character" a "mountaineer must point in Norway";). Takže jsme tu nemohli nebýt.
A kde jsme my, tam je i nevlídné počasí;) Jestli jsme v úterý vstupovali do hor zcela osamoceni, zůstalo tomu tak po dva dni, tak v pátek (1.5.), se to kolem nás lyžaři jen hemžilo. Jinak foto: večerní nástup do hor (1750, srub - nouzová zasypaná chata Skagastolsbu) na sedle mezi Storen Skagastolstindane (jeden ze zamýšlených cílů, 3. nejvyšší hora Norska s tuctem krásných lezeckých cest na vrchol) a Store Dyrhaugstinden, čekání na počasí, pokus o výstup na Storen, čekání na počasí, traverz - přechod kolem Dyrhaugstindenu a mezi Ringstindy až pod Austre-Midre Ringstind, stanování v horách, no a nejpestřejší byl poslední den v horách - pátek, to se nám konečne něco povedlo, sjezdy ze 3 dvoutisícovek (Store a Midtre Ringstind, Store Dyrhaugstindane)..takže se dalo nafotit pár poletů:)

Poslední rodinná akcička směřovala do Norska. Konkrétně pak do N.P. Jotunheimen. S Tomem jsme se proletěli z Prahy do Osla, kam z Kodaňě přijel Marťas a po zkompletování cajků, gearů a vygooglených poznatků jsme mířili severo-západně nad Lillehammer;)
No ale jelikož doposud nikdo z nás v Norsku nebyl, představa o tom, co se kde dá dělat v panujících podmínkách a jaké podmínky nás vlastně čekají byla minimální, tak se nějak počítalo s tím, že se prostě bude improvizovat na místě. Improvizace byla především kvůli počasí (opět nevyšlo:) a také řadě uzavřených silnic častější, než se čekalo. A připravit se na improvizaci moc dobře nejde, tudíž o zábavu bylo dopředu postaráno. No a s krásnou skandinávskou scenérii všude okolo i o bohatý program - zewling;).
V této části jsou tak obráski především ze ski výletu na Galdhopiggen (2469, nejvyšší hora Skandinávie), ruzný aktivitky po cestě, severní objezd hor kvůli zavřené silnici s deštivým výletem v oblasti Jostedalsbreen a tak vůbec;)

Tak ještě jedna várka šílených obrázků z Velikonoc, spoušť mačkal Marťas, hlavní performer jsem byl samozřejmě já :D

Počasí, Počasí, Počasí..! O tom to je především. Chvátali jsme do Chamonix, chystali se s lyžkama na Velikého Bílého s vědomím, že se to má kazit. Po zvážení mnoha variant jsme nakonec chtěli; ráno vyjet na Midi, ten samý den se rychle pokusit o vrchol a sjet severní stěnu a dojet až na chatu Grands Mulets případně po normálce na Gouterku. Plně při smyslech a připraveni na cokoliv jsme v pátek ráno dorazili do Chamonix. Předpověd nevěstila nic dobrého..;( A nakonec se to rozseklo samo..
V pátek silný vítr, lanovka na Midi nejezdí, a my tak v poledním čase ve vláčku na Montenvers spřádáme plány. Místo dlouhé cesty na Plan de Midi a stanování s nepříznivým výhledem počasí se v dolní části řečiště Mer de Glace rozhodujeme pro nástup na Couvercle Hut a výstup Whymperem (kulábr, 45–55°/550m, AD) na A.Verte (4122) a sjezd dolů, když podmínky dovolí. A kdyby nám snad bylo počasím štědře přáno, rádi přihodíme nějaký další skialpový klenot v okolí.. Ach ty Plány, plány, plány..! (nebo to snad bylo počasí?:)

Od čtvrtku do pátku se v Davosu konal český open závod ve freeskiingu - big mountain na svahu Weissfluhgipfelu. S Marťasem jsme mluvili o nějaké akcičcě a plány směrovali právě ke kvalifikaci v Davosu a poté přesunu do Chamonix a pokus o sjezd Blancu.
Bratřík se na poslední chvíli už do kvalifikace přihlásit nemohl, a tak jsem hájil dobré jméno pouze já. Vzhledem k faktu, že jsme už ve čtvrtek večer směrovali do Francie, je celkem jasné, že mi moje malá "česká" závodní premiéra moc nevyšla:)
I přes neskrývané zklamání jsme si od středy do čtvrtka skvěle zajezdili v Davoském Parsenu a okolí, sluníčko hřálo, počasí přálo, a tak jen toho kvalitního sněhu příště prosím více.

..+další várka od fostera:)
Fajn víkend v italském jižním Tyrolsku, v oblasti Ortleru - v ráji všech freeriderů, skialpinistek a lyžařčat.
Program byl bohatý, po sobotní kvalifikaci ve freerajdových závodech Freeride Hero 2009 s převýšením 1300 metrů a po celodenním blbnutí se naše početné družstvo rozdělilo, největší naděje na medaily, Martin, se v neděli vrhnul na finálovou jízdu a zbytek dne pojezdil v nedotčených spotech ve společnosti místních horalů v okolí areálu. Kluci se vydali směr Cevedale a my s Moozou vyrazili, velmi pozdě nutno dodat, na vychodní stěnu Gran Zebru. Objektivní podmínky nám tentokrát nepřály, nakonec jsme si ale chuť přeci jen spravily pestrým sjedem v kuloáru ve spodní polovině stěny..;)

Prodlouženej víkend u brášky v Kodaňi..

Posledních několik dnů sypalo a sypalo a sypalo..všude:) a klucí jeli obytňákem někam do východních rakouských Alp (plán: Obertauren atd) Nebylo co řešit, jel jsem s nima!(..a lehce jim modifikoval plán: dva pekelné dni ve freeride areně Obertraun - Krippenstein a sobě zkomplikoval:musím jet sólo, tam i zpět, z práce a hned pak zase do práce, jestli chci zůstat dva dny:) Ale při panujících sněhových podmínkách, s mezinárodní cateringovou podporou a útulným obytňákem na parkingu by bylo proti horskému spiritusu rozhodnout se jinak;)
A tak dva dni pekelného dovádění v často nedotčeném terénu si zaslouží pár ilustračních obrásků..;)

Jeďte na Krippenstein,všude tuny přašanu! Náš výlet na Krippenstein s pokusem šlápnout na Adamka(s útulným Winterraumem), případně alespoň na Simonku. Předpověd byla skoro 50:50;), ale tentokrát to zrovna s počasím nevyšlo. Na parking jsme se v té dopravě dobrodili až v čase obědovém, tudíž jsme zkrouhli plány na tu Simonyhutte a vyrazili vzhůru. Za Gjadalmem ale defacto cesta končíla, potkali jsme 1 CZ skupinku na lyžích a 1 na sněžnicích, obě to otočily na rozcestí(Simony-Wiesberghaus) a tak jsme je po chvílí následovali a vydali zpět k autu. Hezká, ale krátká:(, skialpová procházka:D

Málo kdy platí, a v zimě dvojnásob, že se zcela podaří skloubit přípravu a plány z domácí kotliny s realitou v horách. Ne jinak tomu bylo i v našem případě. Chystali jsme se do Zillertalu, spadeno jsme měli na dlouhé a krásné ledové cesty v severních stěnách Hochferneru a výstup na nejvyší horu oblasti Hochfeiler. Jako opěrný bod jsme zvolili Günther Messner Biwak. Předpověd počasí na týden dopředu byla dosti ošemetná, už v údolí nám bylo jasné, že budeme muset lehce přehodnotit plány. Všude hromady sněhu. Silnice končilal o pár km níže. Sbalili jsme si věci na den až dva, a spíš jsme vyrazili omrknout situaci na bivak.. Šlapali jsme si cestu lesem a údolím pro nás neznámo kam. 1.den jsme dorazili na bivak, foster celkem nakřáplej.. 2.den jsme stěny při nachlazení pustili z hlavy a vydali se na dvakrát na přechod směr winteraum(kamna) Furtschaglhausu...;)
krásný fotky od fostera !:)

Víkend v málé, ale krásné a malebné lyžařské oblasti jen několik desítek kilometrů od Salcburku. Jihozápadní cíp Tennen Gebirge skrývá hezkou vešničku Werfenweng, kde kromě pohody a přátelské atmosféry lze nalést i skromné lyžařské středisko s perfektnímí sjezdovkami a celou paletou možností dalšího sporovního vyžítí: Skialpové tůry na okolní vrcholky (v našem případě pokus vyťapat na Eiskogel), padákové plachtení z horní stanice superrychlé lanovky Ikarus, bežkařské okruhy nebo třeba projížkdu na koních. Kvalita fotek je katastrofická, jelikož jsem zapomněl baterku do zrcadlovky v obejváku v nabíječce. Tudíž vše foceno mobilem a tak několik obrásků spíše pro představu, než-li pro cokoliv jiného..:)